MOMENTY ROKU 2018

Nahlédněte spolu s námi do radostných okamžiků marmeládových příběhů

20.12.2018

O letošních vánocích se staly hitem MARMELÁDOVÉ a MEDOVÉ BEDÝNKY. Čerstvá várka mandarinkové marmelády a Veselého džemu míří do všech koutů vlasti České a zastupuje Ježíška.


Poctivé domácí džemy ve vánoční limitované edici. Marmeláda s duší Pošumaví představuje... Veselý džem s jablíčky vykoupanými ve Zlaté ledové moravské hruškovici.  Musím přiznat, že myšlenku na ryze česká jablíčka z naší zahrady, co se lehce vyladí nějakým destilátem, mi vnukla moje kamarádka. Jednou mi u šálku Cappuccina vyprávěla, jak její babička takové dobroty doma dělávala a že neodmyslitelně patřily k vánocům. Ať už jako dárky pod stromeček anebo jen tak na lžičku "pro zahřátí".

Vzpomínky na dětská léta v naší malebné vísce, kde jsme obě postupně odrůstaly všem dívčím střevíčkům, až nám nakonec padly ty svatební, daly průchod fantazii a vznikla pochoutka nebesky lahodná. Ručně oloupaná, ručně zbavená jadřinců a jakbysmet ručně nakrájená jablíčka s kapkou čtyřiceti procentní poctivě vypálené hruškovice, se stala hitem vánočních svátků nejedné domácnosti.

Žádné rozbředlé pyré připomínající dětskou výživu, kdepak. Každá sklenička je nadupaná křupavými kousíčky jablíček odrůdy Elstar, které si náramně dobře rozumí s chutí a vůní hruškovice.


12.12.2018

Vánoční nadílka mandarinkové marmelády... svěží aroma se snoubí s delikátní slaďoučkou chutí italských citrusových plodů utržených za teplých slunečních dnů na prohřáté plantáži. Ze sadů si to zamířily rovnou do skleniček. 


28.11.2018

Zima v malebném Pošumaví může být i hřejivá. Vaření džemů a marmošek v čase adventním je radostné, naplněné pocity štěstí, lásky a pokory. K přírodě i k sobě samotné. Není to jen o samotné výrobě, ale i o předávání kousku duše mé i kraje, odkud přichází na svět. Zdejší čistá příroda mě vždycky učila být v harmonii, v souladu sama se sebou a důvěřovat své intuici. A tak na vánoční stůl přichází limitované edice jablíčkových džemů a citrusových marmelád, které pozvednou náladu, osladí život a naladí báječnou zimní atmosféru. 


25.10.2018

Když jsem přemýšlela nad názvem svých hand made produktů, věděla jsem že, v něm bude figurovat místo, kde přicházejí na svět. Pošumaví. Můj rodný kraj protkaný mým životem, který pomáhal utvářet jeho smysl a cíl. Tady jsem se narodila, odrostla princeznovským střevíčkům a naučila se hospodařit se vzácností jakou je čas.

Právě ten mi dal i vzal hodně cenných chvilek, postaral se o cesty do strmých kopců i o pády do temných údolí. Čas, který mi naučil, že nic netrvá věčně. Ani projekt našeho vysněného hotelu nemá nekonečného trvání. Na jednu stranu s tíhou v srdci, na druhou zase s obrovskou úlevou, jsem ukončila jednu etapu svého života a vydala se na novou, nepopsanou. Džemy a marmošky, které jsme vařili hostům pod hlavičkou hotelu dobrých deset let, se proměnily do nové podoby pod záštitou mé vlastní osoby. Na pozadí už nestojí žádný tak trochu jistý odbyt skleniček, kterých si hosté dopřávali k snídaním nebo si je vozili jako suvenýr ze středního Pošumaví domů. Teď jsem jen já sama. Pořád na stejném místě, ale s novými obzory, nápady a inspirací, kterou čerpám všude kolem sebe.

Žádná věc na planetě není jen tak ledajaká, má svůj smysl a účel, proč tu s námi má být. Tak je to i s místy. Mají svou magickou přitažlivost, které říkám jednoduše DUŠE. Zcela spontánně, při jedné z mých pravidelných procházek na Želiv, se mou myslí prohnala úplně obyčejná věta... Marmeláda s duší Pošumaví... i s barevným obrazem. Výrazné letní ovoce, co nemá ohraničení v žádném rámečku, volně si plyne prostorem, svobodně a nespoutaně, jako čistá duše.

Když jsem předložila k ochutnávce pár mých sladkých skleniček v úplně novém kabátě, setkala jsem se překvapivě s reakcemi natolik jásavými a povzbuzujícími, až mi v koutcích očí ukáply slzičky dojetí.

Dokonale vystihuje tvou vnitřní ŽENU. Jsi odjakživa součástí Pošumaví. Jeho duše Tě utvářela, utváří a utvářet bude. Vzájemně jste si inspirací, každodenní radostí a láskou k přírodě. (Zdeňka Hudecová)

Duše Pošumaví je moc hezký název, zajímavý, originální a plný Vás! (Anna Tomanová)

Laskavé provedení, jedinečné balení a vyvážené chutě každého výrobku. (Vendula Strnadová)

Dobroty, které si dělí svou vlastní duši s tou tvojí. (Romana Králová)

Moc se mi líbí název Duše z Pošumaví. Excelentní provedení obalu i náplně uvnitř. (Anna Šperlová)


7.10.2018 

Kde se vzal, tu se vzal jeden marmeládový příběh... 

Spoustu pohádek začíná slovy BYLO - NEBYLO. Někde za devatero horami a devatero řekami bydlela v malé chaloupce úplně obyčejná holčička, která měla v životě jedno velké přání, BÝT V ŽIVOTĚ ŠŤASTNÁ. Jenomže štěstí doma za pecí na nikoho nečeká, tomu se musí jít s otevřenou náručí naproti. A tak jednoho dne potkala ve světě svého vysněného prince. Na první pohled se do sebe zamilovali a věděli, že jejich láska věčnost přetrvá...

Náš pohádkový příběh je stručně vetknut do pár řádků, jen tak, pro ilustraci a krátké představení. K přečtení, zamyšlení a třeba i pozastavení se, je schován za tímto tlačítkem >>

A jak se zrodil nápad na příběhy marmeládových skleniček? Nepřišel jen tak zčista jasna, že bychom se ráno probudili a měli obrovskou touhu a potřebu vařit marmošky. Ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším. Že se tam někde nahoře, ve sférách vesmírných, nakonec propojí jednotlivé cesty, kterými si běžným každodenním životem procházíme. 

Když jsme před patnácti lety otevírali náš hotel, netušili jsme, jací k nám budou přijíždět návštěvníci. Ale určitě jsme věděli, že jim chceme nabízet tradiční šumavskou snídani v domácím stylu. Když noblesu, tak stylovou a poctivou. Každý den se z trouby musela linout opojná vůně domácího moučníku, v ledničce byla připravená pomazánka lučinového typu s pažitkou z naší zahrádky, vyrobená z poctivého tvarohu a smetany a k pořádnému krajíci chleba se podávala lahodná marmoška navařená z plodů našeho sadu.

A že jsem se něco těch marmelád navařila. I když za zmínku stojí rozhodně fakt, že v plném provozu se na produkci (nejen) sladkých skleniček k snídani, podílel celý náš tým budující teplo hotelové kuchyně. Všem dámám, co mi byly vždy pravou rukou, vděčnou oporou i přítelkyněmi do pohody i nepohody, patří OBROVSKÉ DÍKY! Holky moje, s láskou na vás vzpomínám.

Když můj muž dovezl do zahrady první včelín s pěti úly, před námi se rozevřel nový prostor doby medové. Z prvního medobraní jsem odeslala vzorek do Výzkumného ústavu včelařského, abych prověřila složení a kvalitu produktu, který nám včelky přetvořily do podoby tekutého zlata. A světě div se, výsledek byl na ZLATOU MEDAILI. V jednom roce jsme dosáhli hned na TŘI ZLATÁ republiková ocenění a náš Med z Pošumaví se vydal na své první výstavy.

A tak se náš med dostal až za hranice našeho malebného Pošumaví a našel si své zákazníky téměř po celých Čechách i Moravě. 

Největší BOOM zažíval vždy před vánocemi, kdy si o něho psali významné společnosti z Prahy a okolí. Jako poděkování za důvěru a zároveň i malý dárek jsem k zakázkám přibalila nějakou tu skleničku naší poctivé marmošky a začátek nové kapitoly našeho obyčejného životního příběhu na sebe nenechal dlouho čekat. K medům si zákazníci žádaly i ovocné poklady z naší spíže.

Od medové legislativy jsem střídavě odbíhala k té marmeládové a zpět. Každý zákazník měl jiné přání. Ať už na druh ovoce, velikost balení, ale i na tvary skleniček, ze kterých bude sladký pamlsek pojídat. Díky těmto počátečním úkolům, mnohdy nadlidským úkonům, jsem začala přetvářet své celoživotní hobby v nadšení a vášeň.