Co zajímavého v Pošumaví?


Když jsem včera odpoledne vyprávěla snad už po tisící náš životní příběh, proběhla mi hlavou myšlenka dát mu nový kabát ze slov psaných. Není tedy nad projev mluvený obohacený pocity, emocemi a neverbálními gesty, ale do cesty mi přichází stále více posluchačů, co chtějí náš společný příběh poznat a být alespoň na chvilku jeho součástí.

Když jsem se ohlédla posledního prosince za celým uplynulým rokem a chvilku se zadívala na svou stále ještě úřadující nástěnku vizí, cítila jsem příjemné teplo na duši a srdce zaplesalo radostí. Těch tři sta pět a šedesát dnů byly přesně takové, jaké jsem si vysnila.

Zprvu jsem připravovala bedýnky jako zakázky pro společnosti, které se rozhodli věnovat je svým zaměstnancům jako vánoční benefity. Hned jsem si pomyslela, jaké v nich panuje velmi přátelské firemní prostředí a že výtečně funguje kultura organizace. Bonusy v jakékoliv formě, ať peněžité či naturální, udělají radost a motivují k lepším výsledkům.

... tak třeba začíná nový den bohatým rautem. Praha se pozvolna probouzí do nového rušného dne, pod tíhou ranní mlhy a za doprovodu prvních tramvajových souprav pohybujících se se skřípotem po kolejích vrytých do dlažebních kostek, se dostává do svého každodenního rytmu k velkoměstu patřícímu.

Inspirace přichází odkudkoliv a kdykoliv, stačí jen pozorně naslouchat, vnímat a mít stále otevřené oči. Jako třeba na VESELÝ DŽEM. To jsem si takhle minulý pátek vyrazila do města a zamířila rovnou do svého oblíbeného obchůdku pro čistý citrusový pektin, abych mohla druhou adventní neděli strávit u plotny s mými šťavnatými pochoutkami. Hned mezi...

Čerstvě dovezené mandarinky, ještě se svěžími zelenými lístky vonící po italském venkově, jsou uschované ve skleničkách plných radosti a štěstí. Vždycky když vařím novou várku, cítím, jak volně a s lehkostí plynu časem, prostorem, vůní a chutí. Každé ovoce mi dává novou inspiraci a také hromadu výzev. S každou nově vyrobenou skleničkou se učím....

Dnes je opravdu příjemný listopadový den. Sluníčko svítí od časného rána a pokouší se ponurý svět kolem sebe prozářit a dodat mu kousek ze svého zářivého lesku. Spadané listí má stále ještě zlatou barvu, šustí s každým krokem a schovává pod sebou poslední plody oříšků a žaludů. Sleduji veverky, jak pečlivě v lupenech přehrabují a pokouší se...

Příběh jednoho METRÁKU švestek a deseti kilogramů medovicového medu začíná tak trochu nevině. To si takhle můj kamarád farmář uprostřed švestkové sezóny vymyslel, že si zaletí prohlédnout jinou farmu až do daleké Afriky. Ve dnech hiců největších, sužujících naší vlast již několikátý týden, kupuje letenky a míří za ještě větším pařákem daleko pod...

Nakoukněte pod víčko čerstvých novinek sladkých skleniček s příběhem