Část druhá: 10+2 (nejen) marmeládových otázek kolem nás

31.12.2020

Stejně tak, jako v PRVNÍ ČÁSTI miniseriálu NEJčetnějších otázek kolem nás, odpovídám i v tomto článku na dotazy, které během roku 2020 NEJvíce zajímali naše přátele, fanoušky, zákazníky a obchodní partnery. Všichni tihle báječní lidé Jsou takovou mojí studnicí nekonečné inspirace. A to nejen v marmeládové produkci. 

Loňský rok byl prapodivný v mnoha směrech. Hodně nám všem vzal, ale i spousty dal a mnohému naučil. Díky desítkám  zpřísněných opatření, jež se dotýkala celé naší společnosti, jsem využila tohoto času k pomoci druhým. Marmeládový hrnec jsem v první jarní vlně na pár týdnů vyměnila za šicí stroj, oprášila své "švadlenkovské" dovednosti a našila pro onkologicky nemocné pacienty tisíc roušek.

V druhé vlně na podzim jsem se v mezičase příprav vánočních firemních zakázek pustila společně s mojí maminkou a mými kamarádkami do pečení domácího cukroví pro covidové oddělení FN v Plzni v akci nazvané "pečeme sestřičkám". Předaly jsme osm kilogramů v deseti druzích vánočního mlsání. Podařilo se nám rovněž podpořit plzeňskou Hospicovou péči, které jsme věnovaly pro jejich klienty a pacienty rovněž vánoční cukroví a naše sladké skleničky pro radost.

Dalších deset otázek z marmeládového světa, co se tak často v loňském roce opakovaly, jsou nachystané s odpověďmi. Pro mnohé jsou oživením a připomenutím slov, která jsme si vyměnili při osobních návštěvách. Pro jiné to bude čtecí procházka za objevováním běžného života v Pošumaví, který se ukrývá za dveřmi naší manufaktury.

Ptáte se a já odpovídám...


1. Jak Vás napadlo připravovat svatební marmelády?

Je to takové dost specifické a velmi úzce zaměřené téma. Oblast sortimentu, která je v mnoha výrobnách spojena do jednoho celku a svatebčan si vybírá z dostupné nabídky producenta. Já jsem se vydala cestou jinou, více osobní, personalizovanou. Připravuji to, co si snoubenci nebo jejich blízcí přejí. Co jim chutná, v jaké kombinaci jim to chutná a v jakém obsahu si marmošky přejí připravit.

Prvotní impuls přišel od jedné svatební koordinátorky. Vlastně mě přizvala ke spolupráci. Společně s její kolegyní a kamarádkou před dvěma lety chystaly svůj vůbec první veletrh svatební inspirace v Plzni a hledaly partnery. Další nadšené a zapálení lidičky, co spojí své síly a talenty v tom, co umí a vytvoří kompletní nabídku pro snoubence. Tak, aby byl ten jejich Velký den opravdu ten nejkrásnější a nejmagičtější okamžik v jejich životech.

Svatební marmelády byly pozvánkou ke spolupráci

Nebyl to krok do úplného neznáma. Byť byla spolupráce na veletrhu trochu jiná, zkušenost s realizací svatební zakázky na míru jsem již měla. Vyzkoušenou na nečisto, otestovanou a zhodnocenou na celé čáře. Před pěti lety jsem ji chystala pro dceru mé kamarádky. Obě se na mě tehdy obrátily a vyprosily jednu kompletní DĚKOVACÍ sérii. Do mini skleniček s osobním vzkazem svatebčanům a navrch nějakou netradiční. Takovou, co si v obchodě prostě nekoupí. 

Byl podzim, čerstvého ovoce bylo už po skromnu, a tak přišla na řadu naše voňavá jablíčka, kterým prostě odolat nelze. Věděla jsem, že dámy ujíždějí na vláčné čokoládě a dokonce mi byla dobře známa i její obchodní značka, tak jsem měla jasno. První marmeládová svatební kolekce byla na světě a těšit se z ní mohlo devadesát svatebních hostů.

Těší mě připravovat zakázkové skleničky. Celá výroba od A až do Z je jiná. Hodně osobní, intuitivní a s pořádnou dávkou kreativity. Baví mě naslouchat příběhům, spojovat a kombinovat chutě a vůně, co jsou snoubencům blízké a všechny tyhle vzácné esence pak sladit do jedné jediné marmelády, kterou NIKDO JINÝ na světě nemá. 


2. Jaká marmeláda se Vám vůbec nejvíce povedla? 

Protože mám ráda ovoce zkombinované s čokoládou, pak říkám (a nejen já, ale i naši zákazníci a přátelé) ČOKOLÁDOVÉ MALINY Ač máme v nabídce sortimentu těch čokoládových spoustu, naše maliny ze zahrádky prostě vítězí. Vždycky je to o vhodném zvolení čokolády a správném poměru obou ingrediencí. Tak, aby se obě navzájem doplňovaly a nešlapaly si po chutích a vůni. Je to taková jemná alchymie, která mi baví, naplňuje a živí mou duši.


3. Pamatujete si všechny své vytvořené marmeládové kolekce?

Pamatuji si je vážně všechny. Do jedné. Nejlépe se pamatuje vždy to, co je spjaté s nějakým příběhem, zážitkem a prožitkem. A já mám takto mysl nastavenou u každičké jednotlivé kolekce. Vybavují se mi za nimi lidičky, se kterými jsou spojené. Vyprávění, které předcházelo samotné přípravě receptu. Příležitosti, ke kterým byly navařené. Účel, pro nějž byly vytvořené. Je toho spousta, co se za jednotlivými marmeládovými edicemi skrývá a kdykoliv se s těmi človíčky potkám, vybavím si okamžitě celý předaný výsledek v plné parádě.

 

4. Jak a kde nejraději trávíte svůj volný čas?

Nejraději doma v Pošumaví. Ve svém rodném kraji a s lidmi, kteří jsou mi blízcí. Ať už přístupem k životu, svou filosofií nebo společnými zálibami. Když mi čas a marmošky dovolí, chodíme s mužem do nedalekého lesa. Má takovou zvláštní moc, která dokáže odčarovat starosti a stres a vykouzlit harmonii na těle i duši.

Není také žádným velkým tajemstvím, že nadšeně cestujeme po světě. Do zemí známých i těch, o kterých se ví jen málo a navštěvují se jen zřídka. Když přišel mé kamarádce pohled z ostrova Holbox, vůbec netušila, na které straně zeměkoule to vlastně jsem. A tak goooglila až se progoooglila na místo, kde vůbec nejezdí žádná auta a kokosové ořechy tam jsou velké jako Medicimbal.

Shrnu-li to do jedné věty, pak na místech, kde není nouze o zážitky, prožitky a svět je tam v pořádku.

 

5. Kde se inspirujete recepty na marmelády?

Z počátku jsem si vystačila z prověřenými recepty, sesbíranými mou babičkou a maminkou a jejích kolegyň. S těmi, které byly vyzkoušené, chutnaly a nezklamaly. S každým jsem si pohrála, upravila poměr cukru na kategorii se sníženou energií a vyladila tím, co mi pasovalo intuitivně.

Některými jsem se inspirovala na internetu a v kuchařkách. Spíš jen kombinací ovoce, neb valná většina je připravována se želírovacím cukrem. Tomu se vyhýbám a používám k zahuštění ryze přírodního citrusového pektinu.

Poslouchám svou intuici, plním zákazníkova přání a inspiruji se naší zahradou

Dnes už dávám převážně jen na svou intuici, naslouchám zákazníkům a inspiruji se nejvíce v přírodě a v naší zahradě. Byť nemluví lidským jazykem, dokáže vůněmi našeptávat a poradit. Stačí pozorně vnímat.

 

6. Hodně pracujete s destiláty. Podle čeho je vybíráte a jak Vás kombinace s ovocem napadají?

Ano, destiláty všech možných chutí a značek používám hojně. Jsou dost žádaným artiklem, tak využívám sílu poptávky. Než některý druh vyberu k marmeládovému účelu, hodně informací si o něm přečtu. Mám doma pár knih, které se vždy věnují konkrétnímu druhu alkoholického nápoje, tak mám z čeho čerpat.  

Kvůli své první zakázkové kolekci s Whiskou jsem si pořídila Whisky bibli, která se věnuje celé široké škále značek od sběru obiloviny až po samotný prodej hotových lahví. Než jsem do knihy nakoukla, vůbec jsem neměla ponětí o rozdílu mezi Whisky a Whiskey. O způsobu destilace už vůbec ne. Bedlivým čtením i mezi řádky jsem pronikla do tajů tohoto krále destilátů, poznala jednotlivé jeho druhy a rozdělení a pochopila tajemství, pro nějž je celým světem tak oblíben.

A tak stejně to mám i u zbytku dalších alkoholických drinků, které mi přijdou zajímavé a v ovoci dokáží podpořit chuť i vůni.

Kombinuji intuitivně. Vím, jak chutná dané zpracovávané ovoce a k němu vyhledám takový likér, destilát nebo víno, které mi lahodí vůní i jeho samotným složením. Tedy z čeho je vypálen nebo připraven a zda se v něm objevují tóny zvoleného ovoce. Mám-li uvést příklad, pak z poslední předvánoční kolekce Citronu s vínem Muscat de Rivesaltes, kde použité víno elegantně voní po citronové trávě a exotickém ovoci.



7. Stalo se Vám někdy, že jste musela celou várku vyhodit?

Stalo! Dvakrát. Jednou to byla citronová marmeláda připravovaná na objednávku k narozeninám. K sedmdesátce. Celá várka bio citronů. Celodenní příprava ukončila svou pouť na kompostu. A druhý den od rána znova. Poučila jsem se z jedné dost zásadní věci. Nepřehánět to s citronovým vývarem.

A ta druhá jahodová měla osud obdobný. Tentokrát byl na vině citrusový pektin, který nezafungoval tak, jak se od něj očekávalo. Když přišel poštou v balíku, už tehdy se mi zdál jeho papírový obal nějaký vlhký. Nezdál. Byl. Celý kilogram pektinu i jahodová várka skončily tamtéž, jako bio citrony. 


8. Kde berete neustálou inspiraci?

Všude kolem sebe. Na zahradě, v lese, na cestách, při posezení u šálku výtečné kávy, v knihách, na internetu... Jsem jí prostě otevřená a ona sama přichází v tu správnou chvíli a v pravý čas.

Inspiraci jsem neustále otevřená. Proudí kolem a přijde vždy v pravý čas


9. Jaké jídlo máte kromě marmelády nejraději?

Asi to bude znít zastarale a nemoderně, ale už od dětství ujíždím na české klasice. Není nad poctivou hovězí svíčkovou a knedlo, zelo a vepřo. Ráda vařím rajskou omáčku. Abych byla přesnější, rajčatovou. Z plodů z naší zahrádky, o které s láskou pečuje maminka. Rajčata jsou mnohdy obrovská tak, že připomínají skoro fotbalový míč.

Když jsem na cestách, ráda ochutnávám tamní tradiční speciality. Dodnes vzpomínám na jamajské vepřové trhané maso z pánve. Když zavřu oči, jeho chuť cítím v ústech tak intenzivně, jako bych právě pozřela sousto. Z ostrova Cozumel v Karibském moři jsem si přivezla zase vzpomínku na neuvěřitelné guacamole (přílohový dip z avokáda). Tak plné chuti a intenzivní vůně doma nedosáhnu. 

Jen to mango jak bylo grandiózní. Barman před námi vzal celý obří plod, zručně oloupal, zbavil pecky a rozmixoval do husté konzistence. Osvěžující smoothie michelinské kvality bylo na světě během pár okamžiků. 

Ovoce je zkrátka a dobře nejchutnější v místě jeho sklizně. Mohla bych vypsat celý dlouhatánský seznam, ale to by bylo pak na samostatnou kuchařku.


10. Podle jakého klíče dělíte svůj osobní a pracovní život?

Nedělím. Život žiji jen jeden. Všechny jeho oblasti se navzájem prolínají, úzce spolu souvisí a zapadají do sebe jako každý kousíček puzzle do celkového obrazu. Marmeládování dnes beru už jako styl života. Patří ke mně stejně tak, jako můj muž, moje děti a ostatní mé záliby, které doplňují můj svět.

Když je potřeba pracovat, pracuji. A je jedno, o který den v týdnu se jedná. Dokonce ani hodiny nejsou prvořadé . Vše je o svobodném rozhodování. Volný den si udělám kdy potřebuji nebo když není z čeho vařit marmošky. To pak podnikneme společně s rodinou nebo zákazníky a přáteli nějaký zážitkový trip nebo se sejdeme nad šálkem výtečného cappuccina.


1. Kam nejraději cestuji po vlastech Českých?

Cestuji, pokud mi to čas, sklizeň ovoce a zákazníci dovolí, moc ráda a s nadšením na jih Moravy. Každým rokem ve stejnou dobu. Má to své kouzlo, tradici a samozřejmě účel. Když začnu účelově, pak na meruňkobraní. Abych mohla z Pálavských vrchů dovézt do Pošumaví navařené čerstvé meruňkové džemy. Moji zákazníci  a přátelé na ně s netrpělivostí čekají. Meruňkové kolekce připravuji pod Dívčím hradem s magickým výhledem na přehradní nádrž Nové mlýny. V náhradní apartmánové, dokonale vybavené, kuchyni.

Když je navařeno a zavařeno, vylezeme si s mužem k Dívčímu hradu a symbolicky si oživíme náš svatební slib. Tento rok to bude po devatenácté! Tradiční svatební obřad, bez kterého by letní slunovrat začít prostě nemohl. Každého 21. června tak máme symbolickou svatbu. Celý  obřad má své magické kouzlo a uvědomění si, co jeden pro druhého znamenáme. 


2. Čemu se věnuji ve volném čase?

Své rodině. Trávím s nimi ráda čas. Třeba jen maličkou chvilku před večeří, když si zahrajeme partičku "Prší". Ráda cestuji. Doma, po Čechách, i v zahraničí. Moje maminka je původem ze Slovenska. Tahle země je mi tak blízká, až to někdy bolí u srdce, když tam nemohu jet. Ráda se toulám krajem Oravy a v duchu si představuji, jaké to asi bylo, když tam žila maminčina rodina. Tak nějak tam patřím také.

Při zimních dlouhých večerech sahnu po jehlicích a pletu. Dnes už jen drobnosti. Beru to jako relaxační cvičení na prsty. Čelenky, čepice a ponožky. Na pěti jehlicích, jak mě to naučila moje babička, když mi bylo osm let. Od té doby si každoročně musím jedny fusekle z teplé vlny uštrikovat. Dříve jsem pletla svetry. Originálních střihů a vzorů, které jsem si sama vymýšlela. Takových, co nikdy a nikdo nenosil.

V minulosti jsem hodně šila na šicím stroji. Jednoduché modely pro sebe a pro svatební salón jsem připravovala závoje a upravovala šaty nevěstám. Letos jsem ho oprášila a vytáhla ze skříně v době pandemie. Ušila jsem na něm tisíc roušek pro potřebné. Pro onkologické pacienty, kteří neměli možnost šít nebo to neuměli. Ze spoustou z nich jsem dodnes v kontaktu a jsem za jejich přátelství opravdu vděčná. A jak jsem na ně pyšná! Jak se s nemocí dokázali poprat a mnozí se úspěšně léčí dál. Držím všem palce a věřím, že JEDNOU budou ZDRÁVI úplně všichni.

Nesmím zapomínat na svou poštolku. I ta mě zabírá kapku času denně. Je vděčnou společnicí a hlavně takovým náhradním hlídacím psem. Někdy až žasnu, jak náš domov ostražitě hlídá a s čím vším se dokáže vypořádat.

Většinu volného času mi zabírá i marmeládový projekt. Za ním je skryté všechno, co se marmeládování týká. To, co není na první pohled vidět. Nelze ochutnat ani očichat. Fotografování, psaní textů, příprava etiket, výpočty nutričních hodnot, vedení evidence, zakázkové konzultace, práce na zahradě... zkrátka takový nekonečný prostor vášně, radosti a hojnosti všeho, co Pošumaví a láska k práci nabízí. To a mnohem více je zabalené do značky Marmeláda s duší Pošumaví.